Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Výsledky ČPV

Kalendář
<< Červenec 2023 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Komentáře
Novinky:
Nejsou žádné komentáře
k dispozici
Články:
Nejsou žádné komentáře
k dispozici

Nebezpečné jezy

nebezpečnéjezy.cz

Počítadlo

Počítadlo od 1.6.2010:

TOPlist

Historie Kotvy
ČPV - Blanice - 18.-19.6.2011

Účastníci: Těpík, Klasik, Mirka S., Sopťa, Medvěd, Vendy, Žabák, Vlčice, Martin, Jana W., Mour, Bodlina, Bohuš, Kašpy, Kody, Rybka, Rarášek, Buggy, Rosnička, Davoš, Karol, Mourek, Bětka M, Kníže, Ježek, Martina, Áďa, Bětka S. a host Pajda

Pouze sobotní závod ČPV: Sopťa, Martin, Jana W., Buggy

Převozníci a doprovod: Mirka S., Vendy, Karol, Aďa, Těpík, Bohuš a Ambra

Sobota:

Ráno jsme si museli pospíšit, aby jsme byli včas u loděnice, sraz všech účastníků byl naplánován na 6.45 hod. Poslední přijel Klasik s rodinou, Mirka říkala, že zapomněli nastavit budíka. Nandali jsme do Tranzitu a na vlek lodě a pádla, potom byl čas na odjezd, který na sedmou nevyšel. Cestou Medvěd přejel odbočku a Mour za ním, tak že se museli otáčet a tak Mour trochu nadával. Také jsme potkali auto, které bylo v pangejtu "kolama vzhůru".
Když jsme dojeli k hrázi řeky Blanice v Husinci, rychle jsme se převlékli, aby mohli ti, co nepojedou na lodi, odvést auta. Pak jsme si poslechli výklad trati, abychom věděli, kde všude nás čekají branky, šli jsme odnést lodě na vodu a připravili se na start.
Hned za startovní brankou se překlopila Baraka s Mourem a Bětkou. Všichni až na to jedno cvaknutí jsme to zvládli bez újmy na zdraví a v pohodě. Za cílem nás čekal oběd, v podobě párků s chlebem a hořčicí. Nejlepší byl teplý čaj, který nás pěkně zahřál. Potom Buggy s rodiči a Soptík odjeli.
Vyměnili jsme si posádky a pokračovali dál v cestě po vodě. Cesta byla pohodová, i když lilo jako z konve. Po dojezdu jsme se převlékli a rychle odjeli do kempu. Pořád pršelo. Po chvilce jsme postavili stany. Po zajištění příbytků na nochlech se šlo grilovat naložené maso, které Žabák přivezl. Tak jsme se všichni pořádně najedli a běželi rychle na tombolu. Rybka vyhrála malý loďák a Davoš taky, jenže o trochu větší. Potom se rozdávaly Hydra z Vánoc, večer nám všem dětem, které byly na vodě dál Žabák odměnu. Po náročném dnu jsme zalezli do spacáků a spali.

Zapsala Martinka

Neděle:

V neděli ráno jsme se probudili do psího počasí. Vyčistily jsme si s Martinkou zuby a byla snídaně – čaj a buchty od maminek. Nechtělo se nám vůbec balit a ani na vodu. Po zabalení jsme vyjeli do Husince. Bylo to fuj fuj lézt do mokrého neoprenu. Dneska jsem jela s Martinkou na turismu, nejdřív jsme měly to oranžové, ale to nám zabavili Méďa s Mourem, tak na nás zbylo to modré.
Ze začátku to bylo skvělý, ale pak už jsme byly naštvaný, protože byly samé zatáčky, stromy, větve a jiný humusy ve vodě (taky voda občas pěkně smrděla). Asi v půli cesty byl ve vodě spadlý strom. Všichni přes něj přejeli,akorát já s Martinlkou jsme tam zůstali viset. Zastavily jsme u stromu a snažily se to vyjet,ale proud nás strhl bokem ke stromu. Snažily jsme se s Martinkou vyvažovat, ale bylo to na prd...... Stejně jsme se cvakly. Martinka i s lodí profrčela pod stromem a mastila to po proudu rovnou k Medvědovi, ale já zůatala viset na stromě. Zařvala jsem :"mami...pomoooc". Držela jsem se zuby nehty stromu, abych neuvízla pod stromem. Mour mi běžel na pomoc, v tu chvíli jsem se vyškrábala na strom a čekala na záchranu. Když Mour přiběhl, vyšplhala jsem se mu na krk a škrtila ho a pak mě Mour hodil do vody a poslal mě rovnou Medvědovi do náruče. Pak nás hodně hodně dlouho uklidňovali, museli jsme sníst něco sladkého a taky jsme se klepaly jako ratlíci. Překonaly jsme s Martinkou strach a opět jsme spolu nasedly do lodě a pokračovaly v cestě. Do toho ještě začalo strašně pršet. Voda nám při dešti připadala vařící. Pak se přenášel jez a v tom začaly padat kroupy.
Vydržely jsme do cíle, pak už jsme byly úplně ko a chtěly jsme především do tepla. Mamka z nás servala mokré věci a hodila nás nahatý Těpíkovi do auta, kde jsme se oblíkly. Pak už svítilo sluníčko, naložili jsme lodě a jeli domů. Ještě jsme stavěli v Horažďovicích na pumpě, ale to se mě netýkalo, pač já jsem nebyl k probuzení. Na klubovně jsme vše vyložili a jeli domů. Žabák povídal, že si za tu akci s Martinkou zasloužíme kotvičku odvahy.


Zapsala Ježek

Fotogalerie -


KOMENTÁŘE:
1 | Pechacci dne 22.06.2011 22:43:30
Z mýho pohledu zasloužíte kotvičky ouplně všichni, ale na fotkách mě fascinuje chladnokrevný kormidelník Martina - klobouk dolů, fakt, to pádlo ti dávali do kolíbky, ne?
Borovice
HG Sport