Pyranha cup - ČPV Sázava - 26.5.2012
Účastníci: Klasik, Čert, Pískle, Švéd, Medvěd, Vendy, Žabák, Vlčice, Rosňa, Mour, Bodlina, Michal, Jolana, Pajda, Kašpy, Poděs, Kody, Rybka, Rarach, Davoš, Karol, Mourek, Dežo, Kníže, Ježek, Martík, Houba, Kuliočko a pes Káča
Ráno byl sraz v půl sedmý u loděnice, Mour se vytahoval, že přijíždí první, tak si vzal klíče od klubovny. Takže když jsme přijeli, tak jsme ještě nějakou dobu čekali na prokletý klíče, protože kdokoli si je vezme, tak přijede poslední. Mour se jich poté zbavil.
Naložili jsme k prasknutí tranďák, na vlek naložili lodě, zaráčnovali a vyjeli na start řeky Sázavy.
Cestou jsem spala, protože Vendy řekla, že se mi chce. Když jsme přijeli, převlíkli jsme se, protože se všechny auta sváželi dolů a řidiči nazpátek jeli vlakem. Kde si prý Stařík zul boty a všichni ostatní cestující z vagonu odcházeli.
Na řece bylo málo vody, ale jakš takš se to dalo. Chudák Míla a já jsme bylo od sebe odpojený, že prej kecáme a nepádlujeme, ale to jenom občas. Tentokrát jsem teda jela s Mourama. Cestou jsem snad vymetla každý šutr co tam byl, jezy byli suchý, jako nenamazaný chleby, půjčovna banánů otravná, jako veverky v parku.. Ale jinak se to dalo, branky byli vcelku jednoduché. Medvěd si udělal radost a bude si moc napsat do svých tabulek svojí krysu, i svému háčku Jolaně a Bodlině, kterou strhla vlna u třetího brankoviště.
V cíli jsme se sešli všichni v dobré náladě, rozmíchali jsme si mezi sebe lodě a vyjeli, Čert nechtěl se mnou na ameriku, prej se mnou klidně na konec světa, ale na ameriku ne, tak jsem jela s Kašpym, malý háčkové si pujčili kajaky.
V kempu v Pikovicích jsme odnesli ty stále těžknoucí lodě k vleku, svékli jsme ze svých, sportem propocených těl, hydro a šli na papu. K jídlu byl buřt, Dobrá máma, Maxinuta a ti nejmenší dostali Medovník.
No a pak jsme už jeli domů, cestou jsme dali přestávku na benzínce. Na klubovně vyházeli lodě. Pa na další vodě.
Zapsala Rosník (se spálenýma bláničkama)
Ráno v půl sedmý jsme měli sraz na loděnici. Klasik náhodou, ale úplnou náhodou nepřijel poslední, takže jsme v klidu naložili lodě a mezitím přijel Míla, který s náma jel na “čépévéčko“. Po naložení lodí jsme odjeli směrem dálnice na Prahu. Když jsme vyjeli z Plzně, tak jsme po chvíli zajeli na pumpu, kde měli bejt Ježkovic. Ty tam ale nebyli, tak jel Klasik dál. Po cestě jsme neměli žádné potíže. V pořádku jsme dojeli ke startu. Tam jsme vyložili lodě, chvilku jsme dělali co kdo chtěl a pak jsme se museli začít převlíkat, protože řidiči museli odjéct do cíle. Mezitím co byli řidiči na cestě, tak jsme si poslechli výklad trati, zůčastnili se tomboly a nablížili jsme lodě k vodě. Pak jsme šli po suchém jezu obhlídnout první brankoviště. Poté přijeli dospělí vlakem a my jsme čekali, až budeme na řadě se startováním. Mezitím jsme vyfotili kachňátka a pak jsme už byli skoro na řadě. Start byl jednoduchý. Pak bylo brankoviště s trocho vyšším jazýčkem, poté bylo přistání a protivoda s povodou. Pak byla mezera mezi brankovišti a byla šlajsna na kterou jsi to musel hodně rozjet, protože tam bylo položené prkno. Poté následovalo další brankoviště. To bylo bohužel už uzavřené z mě neznámých důvodů. Ti co jeli před námi, do čísla 126, tak to mohli projet. My už ne. Takže jsme měli delší mezeru mezi brankovišti. Další brankoviště jsme potkali v Krhanicích. Tam byla povoda i protivoda. Pak kolem nás proletělo brankoviště zvané Pěnkava. Zde byla povoda, pak protivoda v silnějším proudu a pak přistání. Pak byla protivoda s přistáním a pak byl cíl před terým byla povoda, pak protivoda a pak povoda. Dojezd byl docela kratší. Tam jsme se dosyta najedli, převlékli a frčeli jsme do Plzně vyložit lodě. Pak jsme odjeli domů.
Zapsal Kníže
V půl sedmé ráno jsme měli sraz před klubovnou. Nakládali jsme lodě a v tom volal Míla, že se trochu zpozdí. Po Mílovo příjezdu jsme mohli vyrazit na Sázavu. Už když jsme se blížili k Sázavě, věděli jsme, že moc vody nebude. S tím se holt nedá nic dělat, ale každý vodák má radši hodně vody pod lodí. Dorazili jsme na místo startu a začali vynášet loďáky z auta, lodě a pádla z Tranzitu, protože se museli převést auta do cíle. Díky tomu, že tam jezdí vlak, řidiči se nemuseli vracet jedním autem, ale svezli se vlakem. Mezitím jsme šli na výklad trati, který je pro některé z nás zbytečný ( nebo alespoň pro mě ), protože si stejně nepamatuji co jak mám jet. No a po výkladu samozřejmě následovala tombola. Michal vyhrál 10 metrovou házečku, Vendy vyhrála mikinu a Kašpy velkou samolepku, kterou už možná nalepil na Mírovo nové auto. Po tombole jsme vyhlíželi řidiče, ale přijeli až chvilku před svým startem, protože vlak měl velké zpoždění. Odstartovali jsme, první brankoviště bylo úplně v pohodě a jelo se dál. Druhé brankoviště z naší skupiny nemá vůbec nikdo, protože se tam dvou lidem povedlo zapříčit deblovku mezi dva kameny ( podotýkám, že ta loď byla z půjčovny ). Na brankovišti jménem Pěnkava byla taková zrádná povoda mezi proudami a tak se tam mnoho lidí cvaklo. Mezi těma lidma byl i Medvěd s Jolanou, kteří jeli přede mnou. Následující protivou mám, ale další branku, což bylo přistání nemám, protože bych to napálila rovnou do Medvěda s Jolanou, kteří se tam zrovna koupali. Další brankoviště byla v pohodě akorát to poslední bylo takové trochu težší, ale to je každý rok. V cíli jsem půjčila svůj kajak Kuliočce ( nevím jak to mám skloňovat ) a já jsem jela s Mourem na barace. Do jeli jsme do úplného cíle, kde už bylo i občerstvení. Najedli jsme se, převlékli a jeli do klubovny ( ještě s malou zastávkou na benzince ) a poté domů. Na Blanici Ahóóóóój
Zapsala Rybka
Fotogalerie -
Komentáře
1 | admin dne 30.05.2012 23:36:08
Proběhla adminova cenzura - více info u Soptíka...
Ráno byl sraz v půl sedmý u loděnice, Mour se vytahoval, že přijíždí první, tak si vzal klíče od klubovny. Takže když jsme přijeli, tak jsme ještě nějakou dobu čekali na prokletý klíče, protože kdokoli si je vezme, tak přijede poslední. Mour se jich poté zbavil.
Naložili jsme k prasknutí tranďák, na vlek naložili lodě, zaráčnovali a vyjeli na start řeky Sázavy.
Cestou jsem spala, protože Vendy řekla, že se mi chce. Když jsme přijeli, převlíkli jsme se, protože se všechny auta sváželi dolů a řidiči nazpátek jeli vlakem. Kde si prý Stařík zul boty a všichni ostatní cestující z vagonu odcházeli.
Na řece bylo málo vody, ale jakš takš se to dalo. Chudák Míla a já jsme bylo od sebe odpojený, že prej kecáme a nepádlujeme, ale to jenom občas. Tentokrát jsem teda jela s Mourama. Cestou jsem snad vymetla každý šutr co tam byl, jezy byli suchý, jako nenamazaný chleby, půjčovna banánů otravná, jako veverky v parku.. Ale jinak se to dalo, branky byli vcelku jednoduché. Medvěd si udělal radost a bude si moc napsat do svých tabulek svojí krysu, i svému háčku Jolaně a Bodlině, kterou strhla vlna u třetího brankoviště.
V cíli jsme se sešli všichni v dobré náladě, rozmíchali jsme si mezi sebe lodě a vyjeli, Čert nechtěl se mnou na ameriku, prej se mnou klidně na konec světa, ale na ameriku ne, tak jsem jela s Kašpym, malý háčkové si pujčili kajaky.
V kempu v Pikovicích jsme odnesli ty stále těžknoucí lodě k vleku, svékli jsme ze svých, sportem propocených těl, hydro a šli na papu. K jídlu byl buřt, Dobrá máma, Maxinuta a ti nejmenší dostali Medovník.
No a pak jsme už jeli domů, cestou jsme dali přestávku na benzínce. Na klubovně vyházeli lodě. Pa na další vodě.
Ráno v půl sedmý jsme měli sraz na loděnici. Klasik náhodou, ale úplnou náhodou nepřijel poslední, takže jsme v klidu naložili lodě a mezitím přijel Míla, který s náma jel na “čépévéčko“. Po naložení lodí jsme odjeli směrem dálnice na Prahu. Když jsme vyjeli z Plzně, tak jsme po chvíli zajeli na pumpu, kde měli bejt Ježkovic. Ty tam ale nebyli, tak jel Klasik dál. Po cestě jsme neměli žádné potíže. V pořádku jsme dojeli ke startu. Tam jsme vyložili lodě, chvilku jsme dělali co kdo chtěl a pak jsme se museli začít převlíkat, protože řidiči museli odjéct do cíle. Mezitím co byli řidiči na cestě, tak jsme si poslechli výklad trati, zůčastnili se tomboly a nablížili jsme lodě k vodě. Pak jsme šli po suchém jezu obhlídnout první brankoviště. Poté přijeli dospělí vlakem a my jsme čekali, až budeme na řadě se startováním. Mezitím jsme vyfotili kachňátka a pak jsme už byli skoro na řadě. Start byl jednoduchý. Pak bylo brankoviště s trocho vyšším jazýčkem, poté bylo přistání a protivoda s povodou. Pak byla mezera mezi brankovišti a byla šlajsna na kterou jsi to musel hodně rozjet, protože tam bylo položené prkno. Poté následovalo další brankoviště. To bylo bohužel už uzavřené z mě neznámých důvodů. Ti co jeli před námi, do čísla 126, tak to mohli projet. My už ne. Takže jsme měli delší mezeru mezi brankovišti. Další brankoviště jsme potkali v Krhanicích. Tam byla povoda i protivoda. Pak kolem nás proletělo brankoviště zvané Pěnkava. Zde byla povoda, pak protivoda v silnějším proudu a pak přistání. Pak byla protivoda s přistáním a pak byl cíl před terým byla povoda, pak protivoda a pak povoda. Dojezd byl docela kratší. Tam jsme se dosyta najedli, převlékli a frčeli jsme do Plzně vyložit lodě. Pak jsme odjeli domů.
V půl sedmé ráno jsme měli sraz před klubovnou. Nakládali jsme lodě a v tom volal Míla, že se trochu zpozdí. Po Mílovo příjezdu jsme mohli vyrazit na Sázavu. Už když jsme se blížili k Sázavě, věděli jsme, že moc vody nebude. S tím se holt nedá nic dělat, ale každý vodák má radši hodně vody pod lodí. Dorazili jsme na místo startu a začali vynášet loďáky z auta, lodě a pádla z Tranzitu, protože se museli převést auta do cíle. Díky tomu, že tam jezdí vlak, řidiči se nemuseli vracet jedním autem, ale svezli se vlakem. Mezitím jsme šli na výklad trati, který je pro některé z nás zbytečný ( nebo alespoň pro mě ), protože si stejně nepamatuji co jak mám jet. No a po výkladu samozřejmě následovala tombola. Michal vyhrál 10 metrovou házečku, Vendy vyhrála mikinu a Kašpy velkou samolepku, kterou už možná nalepil na Mírovo nové auto. Po tombole jsme vyhlíželi řidiče, ale přijeli až chvilku před svým startem, protože vlak měl velké zpoždění. Odstartovali jsme, první brankoviště bylo úplně v pohodě a jelo se dál. Druhé brankoviště z naší skupiny nemá vůbec nikdo, protože se tam dvou lidem povedlo zapříčit deblovku mezi dva kameny ( podotýkám, že ta loď byla z půjčovny ). Na brankovišti jménem Pěnkava byla taková zrádná povoda mezi proudami a tak se tam mnoho lidí cvaklo. Mezi těma lidma byl i Medvěd s Jolanou, kteří jeli přede mnou. Následující protivou mám, ale další branku, což bylo přistání nemám, protože bych to napálila rovnou do Medvěda s Jolanou, kteří se tam zrovna koupali. Další brankoviště byla v pohodě akorát to poslední bylo takové trochu težší, ale to je každý rok. V cíli jsem půjčila svůj kajak Kuliočce ( nevím jak to mám skloňovat ) a já jsem jela s Mourem na barace. Do jeli jsme do úplného cíle, kde už bylo i občerstvení. Najedli jsme se, převlékli a jeli do klubovny ( ještě s malou zastávkou na benzince ) a poté domů. Na Blanici Ahóóóóój
Komentáře
1 | admin dne 30.05.2012 23:36:08
Proběhla adminova cenzura - více info u Soptíka...